O zhášedlech svíček v trochu jiném světle

Zhášedlo na svíčky patří k těm předmětům, které na první pohled působí jako zbytečnost. Vždyť svíčku přece stačí sfouknout, ne? Ale jakmile jednou zhášedlo vyzkoušíte, těžko se k foukání vrátíte. A není to jen o pohodlí — je za tím celá historie, symbolika i dobrý důvod, proč se o svíčku starat správně.

Zhášedla svíček v historii

Pálení svíčky ze včelího vosku je potvrzené už z doby před naším letopočtem, ze starého Egypta. A právě rozmach svíček je neoddělitelně spjatý i se vznikem zhášecího náčiní. Historie používání zhášedel k uhašení plamene svíčky sahá daleko do starověku.

Zhasínací „kloboučky" existovaly v jednoduchém provedení už v dobách řecko-římských. Zpravidla hliněných nebo jednoduchých kovových nástrojů se užívalo ke zhasínání olejových lamp a svíček. Nejběžnější zhášedla měla tvar jednoduchého kužele upevněného na rukojeti — nasazením kuželovité čepičky na plamen se zastavil přísun kyslíku a světlo zhaslo.

V hlubokém středověku byly svíce hojně používány při bohoslužbách a církevních obřadech. Zhášedla zde pomáhala zhasnout svíce bez znesvěcení posvátného prostoru kouřem nebo kapajícím voskem. Stala se součástí výbavy zámožnějších rodin, hradů, kostelů i klášterů.

V průběhu 17. a 18. století se ruční zhášedla postupně stávala běžným doplňkem domácností. Vyráběla se z drahých kovů, nejčastěji stříbra, a nezřídka byla i krásným zdobným doplňkem interiéru.

Symbolický význam zhášedel

Zhasínání svíček zhášedlem je ve své podstatě symbolický akt. Křesťanství považuje světlo svíčky za znak Kristova světla a symboliku boží přítomnosti. Svíčky mají hluboký spirituální význam i v dalších náboženských směrech a tradicích.

Užití zhášedla při zhasínání plamene lze tedy interpretovat jako způsob respektující náboženský význam hořící svíce a zároveň projevení úcty a dodání vážnosti celému rituálu.

Proč nefoukat — a jak správně zhasnout svíčku

Sfouknutí svíčky je nejrychlejší způsob, jak plamen uhasit — ale taky nejméně šetrný. Co se při fouknutí děje? Knot doutná, do místnosti se uvolní nepříjemný kouř a zápach spáleného vlákna. Vosk se může rozstříknout do okolí. A příští zapálení je pak méně čisté.

Zhášedlo funguje jinak: přiklopíte hořící knot zvonečkem nebo kuželovitým tělem zhášedla a zamezíte přístupu vzduchu. Plamen okamžitě zhasne — čistě, bez kouře, bez zápachu, bez rizika potřísnění voskem. Rukojeť přitom udrží vaše ruce v bezpečné vzdálenosti od horkého plamene.

Pro ještě lepší péči o svíčku doporučujeme doplnit zhášedlo o nůžky na zastřihávání knotu a háček na vytažení utopeného knotu z tekutého vosku. Právě tyto tři nástroje tvoří základ správné péče — a najdete je pohromadě v naší sadě pro péči o svíčky.

Výhody zhášedla — shrnutí

• Bezpečnost: Žádné riziko popálení voskem ani prsty.
• Čistota: Žádný kouř ani zápach po uhašení plamene.
• Ochrana okolí: Žádné rozstříknutí vosku na nábytek nebo podlahu.
• Péče o svíčku: Knot zůstane v pořádku a svíčka déle vydrží.
• Rituál: Zhášedlo povyšuje uhašení svíčky na vědomý, klidný akt.
• Estetika: Designové provedení z kovu doplní každý interiér.

Názvosloví — zhasínač, zhášeč, dusítko nebo zhášedlo?

Zhášedla svíček najdete pod různými názvy — zhasínač, zhášeč, dusítko, zhasínadlo, zhášedlo. Ať už svého pomocníka budete nazývat jakkoli, všechno jsou to synonyma pro obvykle kovový nástroj k uhašení plamene svíčky bez rizika popálení a bez kouře.